Byla by škoda vás ochudit o návštěvu, kterou jsme si v minulém týdnu užili ve Švýcarsku = a tím bylo muzem H. R. Gigera. Možná se divíte, že jste na portálu o sexu, erotických hračkách a ti kulturně vzdělanější už pochopili, že jsme navštívili místo věnované tematice kolem Vetřelce (nejen) = tak proč o něm tady píšeme?

Giger byl totiž nejen tvůrce velmi temných a surrealistických děl, ale intezivně se s jeho tvorbou prolínala erotika, sexualita a fetiše. A to nás rozhodně chytlo. 🙂

Fotografie z návštěvy jsme rozdělili na ty běžnější, ač i ty jsou pro někoho intenzivní, až nepříjemné, a na ty vyloženě pornografické (zamčené pro naše registrované čtenáře = berme tuto registraci jako 18+ sekci (běžně mají u nás díky registraci přístup k 18+ fotografiím a videím z recenzování hraček našich mnoha testerů).

Ale pojdmě už blíže k tomuto rozporuplnému géniovi ze Švýcarska.:)

Autor a jeho dílo

H. R. Giger (vyslovuje se jako Haj, Er Gígr), celým jménem Hans Ruedi Giger (5. února 1940 – 12. května 2014), byl švýcarský malíř, sochař a návrhář, který se nejvíce proslavil svým surrealistickým stylem a temnými biomechanickými tématy.

Jeho práce se často vyznačovala spojením organických a mechanických prvků, s důrazem na sexuality a smrt.

Giger je nejznámější pro svůj návrh mimozemšťana ve filmu „Vetřelec“ z roku 1979, za který získal cenu Oscar za nejlepší vizuální efekty. Jeho designy byly hluboce originální a nezapomenutelné, často zobrazovaly smyšlené bytosti, které spojovaly lidské, živočišné a strojové prvky.

Giger také pracoval na návrzích pro mnoho dalších filmů a projektů, včetně hudebních alb některých rockových a metalových kapel. Jeho práce byla často kontroverzní a provokativní, a to jak z estetického, tak z tematického hlediska.

Muzem, které si stvořil pro sebe

V Gruyères (oblast známá pro své fantastické sýry i čokoládu od nedaleké Maison Cailler) ve Švýcarsku se nachází Muzeum H. R. Gigera, kde můžete vidět mnoho jeho děl, včetně obrazů, soch a nábytku. Jeho umělecký styl a vizuální jazyk měly hluboký dopad na moderní popkulturu a ovlivnily mnoho umělců a návrhářů po celém světě.

V době svého živote se tento autor do dané oblasti zamiloval, a když byla možnost koupit středověký hrad v jejím středu, tak neváhal. 🙂

A právě díky tomu, že za jeho života a s jeho dohledem toto místo vznikalo, není to jen holý prostor s jeho díly.

Ale výzdoba jeho grafikami pokrývá i schody v jednotlivých patrech, podlahy, stěny, ba i motiv kostěné páteře najdete například v ocelových zábradlích či dokonce na zahradním posezení v blízké hradní zahradě.

Biomechanický surrealismus a tematiky

H. R. Giger byl známý svým jedinečným a provokativním přístupem k umění, a ve svých dílech se zabýval několika hlubokými a složitými tématy:

  • Biomechanika: Gigerovy práce často spojovaly organické a mechanické prvky, což vedlo k vytvoření nezaměnitelného a nezapomenutelného „biomechanického“ stylu. Toto spojení může být vnímáno jako komentář k vztahu mezi člověkem a technologií.
  • Sexualita a Erotika: V mnoha jeho dílech byly zobrazeny výrazné a často narušující erotické prvky. Složité spojení sexuality s mechanickými a smrtelnými prvky vedlo k podmanivým a často narušujícím obrazům.
  • Smrt a Zkáza: Temná témata smrti a zkázy byla běžná v Gigerových dílech. Zobrazil to jak ve svých malbách, tak ve filmových návrzích, kde zkoumal fascinující spojení života, smrti a strojů.
  • Surrealismus a podvědomí: Byl hluboce ovlivněn surrealismem a mnohdy pracoval s prvky, které mohly vycházet z hlubokého lidského podvědomí. Jeho obrazy často obsahovaly zdánlivě nesourodé prvky spojené do komplexních a významově nabitých kompozic.
  • Strach a Hrůza: Neváhal se ponořit do témat, která mohou vyvolávat nepohodlí nebo strach. Jeho tvorba kolem „Vetřelce“ je dobrým příkladem toho, jak může jeho umění působit nejen fascinující, ale i hrůzu nahánějící.
  • Lidství a Dehumanizace: Témata lidství a dehumanizace jsou také častá v jeho práci, přičemž on sám zkoumal, co to znamená být lidský v éře strojů a technologie.

Gigerova díla jsou často interpretována různými způsoby, a mnoho jeho obrazů může být vnímáno jako vícevrstevnaté a otevřené rozličným interpretacím.

Jeho tvorba zůstává vlivná a inspirativní, a její komplexnost a hloubka láká k dalšímu zkoumání a analýze.

Bar, který byste měli navštívit s antidepresivy pod kůží

Byl to nejen netradiční umělec, ale také designérem interiérů, a jeho jedinečný styl se odráží v několika barech, které byly postaveny podle jeho návrhů.

  • Giger Bar v Chur, Švýcarsko: Tento první Giger Bar byla otevřena v roce 1992 ve městě Chur ve Švýcarsku. Interiér byl navržen v jeho typickém biomechanickém stylu, kombinujícím organické a mechanické prvky.
  • Giger Bar v Gruyères, Švýcarsko: Další Bar byl otevřen v roce 2003 v blízkosti H. R. Gigerova muzea v Gruyères. Tento bar, který jsme také navštívili, má úchvatnou atmosféru, která připomíná jeho známá díla, včetně stropu a stěn pokrytých kostmi a biomechanickými strukturami. Nábytek a výzdoba jsou také v souladu s jeho uměleckým stylem.

Prakticky k tomu, námi navštívenému baru, mohu doplnit (k jeho škodě), že klimatizace zrovna nefungovala – nebo vůbec nebyla, takže tíživá atmosféra (ač svítilo v pravé poledně krásné slunce) byla umocněná velmi těžkým vzduchem. Nebo to byl umělcův záměr?. 🙂

Je dobré doplnit, že Giger původně navrhl koncepty pro bary v Tokiu a New Yorku v 80. letech, ale tyto projekty nebyly realizovány podle jeho představ, a on se od nich oficiálně distancoval.

Pouze bar/y ve Švýcarsku jsou považovány za „oficiální“ Gigerovy bary, které věrně odrážejí jeho vizi a design.

Explicitní sexualita a část výstavy „adults only“

Když opomenu, že většina jeho klasických děl vždy obsahuje nějaké vulvy, falusy, ženské křivky, zadnice, penetraci, … tak najdete přímo v tomto muzeu i sekci, která je vyloženě za plentou schovaná (hned za vstupem z druhého sálu s velkým Vetřelcem jak na stropě, tak v skleněném poklopu.

Je popsaná jako Adult Only a chápu její oddělení = ne že by zbylý obsah jeho děl byl vyloženě childproof a mohly sem jezdit na výlet mateřské školky = vše sexualizoval a přeháněl.

Každopádně opakoval se zde typický projev fetišů, lásky k BDSM, mučení, násobného a násilného znásilňování, nekrofílie či zoofilie (pes přivázaný u zadku, visící jen na vodítku za obojek ženy, která má na prsou závaží z kosti, …).

Pokud si chcete představit výjevy z Dantova pekla, které je ale říznuté opravdu explicitním násilí, jste tady správně.

Vynalézavost, s kterou spojil do polokruhu 8 postav, z toho první je rozhodně s připínacím dildem, která jím proniká do prdelky dalšího muže, který zase proniká do dalšího a dalšího, … až nakonec je análně vyplněná žena na konci…

Nebo trojka (ruského typu), kdy muž šuká ženu, (a zároveň ji dusí lanem kolem krku) co v 69 saje penis přivázaného otroka pod ní

Několikrát se opakuje téma ženy, démonky, která místo bradavek má vyplazené jazyky = což když si uvědomíte, je fantasticky funkční koncept = kdo by nechtěl mít takový protějšek, že? O:-))

Pomůcky / hračky jsou zde spíše pomálu. Primárně se zde objevují tematiky bondáže / svázání, jedinou fyzickou „hračkou“ je napevno připevněná vibrační hlavice v klíně znehybněné démonky (ruce má za zády v úvazu Armbind – viz náš bondage návod), která musí držet až do skonání věků.

Ta je zde v 18+ sekci jako fyzická socha.

Občasně se objevují dvojitá dilda, která neoddělitelně spojují dvě děmonky, které se díky trnům v nich drží a nepustí je pryč. Připínací dilda alá strapony zase nahrazují ve více dílech úlohu muže, nebo se umně kombinují právě v démonických scenériích.

Neměla by vás zde překvapit ani tematika reprodukce, těhotenství a porodů, které jsou propojené právě s pekelnými výjevy a sexování s příšerami z jiné galaxie.

Nějaké zmiňování obojků, bičíků, pout, rozporek, svorek, rákosek vás asi nepřekvapí – ani v jeho tvorbě, natož na našem webu, že?

Mohli bychom zde i vypsat jednotlivé praktiky:

A jestli něco zde nenajdete, tak je to safeword🙂

Tyhle pornografické názvy asi v jeho době ani neexistovaly, bylo to nejspíše jen prasení! 🙂

Všechny tyhle sexuální kousky jsou nasvícené do červena a to umocňuje jejich erotičnost a dusivost.

Typicky se vyznačují silnou kontrastností černé kresby perem a světlým papírem.

Erotická témata v jeho dílech

Tady mě napadá vypsat hlavní témata, která rozpracovával:

  • Erotická symbolika: mnoho jeho děl obsahuje explicitní erotické symboly a obrazy. Například série obrazů nazvaná „Necronomicon“ obsahuje různé sexuální prvky, které se prolínají s mechanickými a téměř noční můrovitými vizemi.
  • Biomechanické sloučení: často zobrazoval spojení lidských těl se stroji, vytvářejíc tak fascinující a někdy i šokující obrazy, které vyvolávají silné reakce. Tyto obrazy mohou symbolizovat ztrátu lidskosti v éře strojů nebo vyjádřit strach z nekontrolované sexuality.
  • Spojení sexu a smrti: v některých dílech tento autor spojil sexuality s téměř morbidními a smrtelnými prvky. Toto spojení může reprezentovat fascinaci smrtí a zkázou nebo odrážet hlubší psychologické motivy a strachy.
  • Kontroverze a tabu: jeho explicitní zobrazení sexuality často vyvolaly kontroverze. Jeho díla narušovala společenská tabu a provokovala silné reakce, ať už obdiv nebo odpor.
  • Gender a vztahy: některá z jeho typických děl mohou být interpretována jako komentář k genderovým vztahům a dynamice moci mezi muži a ženami. Tato témata se mohou objevit v jeho složitých a často narušujících kompozicích.

Sexualita v Gigerových dílech není nikdy jednoduchá nebo jednoznačná. Je složitá, mnohovrstevnatá a často se prolíná s jinými tématickými prvky, jako jsou strach, smrt a stroje.

Tato kombinace dělá jeho práci náročnou na interpretaci, ale také fascinující a silně působivou.

18+ galerie z místa

Jeho práce žije i nadále

A to skrze další umělce a díla, která rozvíjejí jeho život a práci – vypíchnu zde Scorn (viz odstavce níže) a také nemůžu opomenout umělce Till Novaka (v Německu narozený, ale žijící v USA v Los Angeles).

Ten měl právě ve stejném muzeu svou minisekci – kde vizualizoval právě část Necronomiconu do několikaminutových atmosférických průletů.

Děsuplný Scorn i ve vašich počítačích

Scorn je atmosférická videohra vyvinutá srbským studiem Ebb Software. Hra je postavena na temném a groteskním bio-živoucím designu. Vývojáři hry otevřeně uznávají, že Gigerova umění měla velký vliv na vizuální styl a estetiku hry.

Hra Scorn ponoří hráče do tajemného a podivného světa, kde se organické a mechanické prvky spojují do nepříjemných, až děsivých kompozic. Stejně jako v Gigerových dílech, i ve Scornu jsou často přítomna témata jako dehumanizace, smrt, sexuality a zkáza.

Vývojáři se snaží vytvořit propracované a nepředvídatelné prostředí, které by Gigerovy fanoušky mohlo oslovit.

Zatímco hra není přímo spojena s jeho dílem ani nemá jeho přímé zapojení (vzhledem k jeho smrti v roce 2014), inspirace jeho vizionářským stylem je v Scornu zřejmá a nezaměnitelná.

Má smysl ho navštívit?

ROZHODNĚ! I naše improvizovaná reportáž (nebyla ani v plánu) byla připravená ze spíše soukromých našich fotek, narychlo, bez potřeby skvělého nasvícení = neměli byste tento příspěvek brát jako ultimátní zkušenost s tímto muzeem.

I počet děl v našem článku versus na místě je nesmyslný = násobky jich je nečekaně přímo tam, vybrali jsme ty více sexuální, explicitnější, upozadili jsme tematiku kolem Aliena, …

Takže určitě doporučujeme ho navštívit, tento text berte jen jako inspiraci, jako ochutnávku – většinu najdete tam a v neskutečné podobě a atmosféře, kterou vám nedokážeme tímto médiem ani předat. 🙂

Další zdroje pro prostudování:

  1. https://www.hrgigermuseum.com
  2. https://www.hrgiger.com/barmuseum.htm
  3. https://www.hrgiger.com/barchur.htm
  4. https://www.tripadvisor.com/Attraction_Review-g198820-d4502487-Reviews-HR_Giger_Museum-Gruyeres_La_Gruyere_Canton_of_Fribourg.html
  5. https://www.framebox.com
  6. https://games.tiscali.cz/recenze/scorn-recenze-543995
Napište komentář

Kliknutím na tlačítko ODESLAT KOMENTÁŘ udělujete
souhlas se zpracováním osobních údajů.

Spolupracujeme: