Představte si 3 dvanáctileté dívky, jejich dětské pokojíčky a jejich profily na několika „neškodných“ sociálních sítí. Spojme tyto skutečnosti a dostaneme zajímavý experiment odkrývající problematiku zneužívání dětí na sociálních sítí.

Kolik myslíte, že je schopno internetových predátorů zkusit zatnout do mlaďoučkých dívek za 10 dnů na internetu svoje drápky?

Začíná se konkurzem

27. února 2020 zamíří do kin dokumentární film Barbory Chalupové a Víta Klusáka s názvem V Síti. Film začíná konkurzem, kdy tvůrci vybírají 3 zletilé herečky, které ale vypadají mladistvě a dokázaly by se na nějakou dobu vžít do rolí dvanáctiletých nezletilých dívek.

V ateliéru tak vznikají 3 dětské pokojíčky tak, aby se v nich dívky cítily dobře, a autoři dokumentu dívkám zakládají profily na několika sociálních sítí ch(např. Facebook. Lide.cz). A tak se seznamujeme s Týnkou, Míšou a Nikčou.

Pod dohledem specialistů

Natáčení celého dokumentu probíhalo za dohledu ředitelky Linky důvěry, psycholožky, sexuoložky, právníka a kriminalisty. V kinech bude možné vidět ve dvou verzích: neupravená verze v délce 100 minut vhodná od 15 let a kratší verze v délce 60 minut vhodná od 12 let. Kratší verze je směřována zejména jako prevence k žákům na základních školách, kdy je samotný děj doprovázen komentáři hereček, které radí, jak se v dané situaci zachovat.

3 zásady

Autoři dívkách profily sami založili a zakládají si na několika zásadách, ale asi tři nejdůležitější jsou:

  • dívka vždy zmíní, jestli „predátorovi“ nevadí, že jí je dvanáct let (tuto informaci opět zmiňuje i při osobních schůzkách);
  • nikdy s predátorem neflirtují;
  • na profilech nemají žádné vyzývavé fotky.

Stačilo 5 hodin do prvního kontaktu

Odezva na sebe nenechá dlouho čekat. Trvalo jen 5 hodin, než na fiktivní profily zareagovalo 83 mužů ve věku 23 – 63 let. Muži je bombardují zprávami, posílají jim fotky svých přirození nebo skrze videochat po dívkách chtějí poslat obnažené fotky.

Najdou se i tací, kteří dívkách nabízejí peníze, pokud jim budou pravidelně posílat nějaké fotky. Samozřejmě se setkáváme i s vydíráním. Poměrně šokující je, že dívkám píšou muži v podstatě jakékoliv věkové kategorie.

Cíl je vždy jediný

Všechny hovory skrze webkamery automaticky směřují k tomu jednomu – „predátor“ si ho buď rovnou honí, chce po dívkách poslat obnaženou fotku, snaží se je přemluvit, aby mu ukázaly na kameru třeba prsa, nebo dívkám posílají odkaz na porno. V jednom případě se jedná o docela drsné video zoo sexu.

Kontakt i několik měsíců

S několika vybranými „predátory“ dívky udržovaly kontakt několik měsíců tak, aby mohly proběhnout osobní schůzky (samozřejmě pod dohledem ochranky). Cíl schůzek je v podstatě také vždy shodný – snažit se přimět dívku, aby šla někam do soukromí nebo domluva nějakého sexuálního aktu.

Reálné schůzky se sexuálními predátory

Při jedné schůzce jsme dokonce svědky toho, jak si nezletilou dívku vyhlídne pár (muž a žena?!), kteří pro ni mají návrh sexu ve třech. A hlavním iniciátorem při schůzce není muž, ale žena z daného páru.

2 500 predátorů

A dostáváme se k otázce na začátku. Za 10 dnů oslovilo dívky téměř 2 500 tzv. sexuálních predátorů. Pouze jeden muž psal, konkrétně Míše, bez sexuálního podtextu. Prostě si chtěl jen povídat a dokonce Míšu i nabádal, aby nikdy svoje obnažené fotky nikomu neposílala nebo jak by se případně měla zachovat. Není divu, že tento „hrdina“ rozbrečel nejen Míšu, ale v podstatě celý štáb.

Můj názor:

Dle mého názoru dokument poukazuje na problém, který je ve společnosti již delší dobu, ale postupem času se prohlubuje a zviditelňuje s tím, jak klesá věková hranice, kdy si děti zakládají profily na internetu.

Nechci psát, že mě film znechutil, ale spíše mi sebral slova. Sedíte v kině, díváte se na ty holky a kolikrát se chcete i smát, protože ty situace jsou snad až úplně absurdní. Ale holky si s tím poradily opravdu skvěle, vžily se do role dvanáctiletých dívek a chápání predátorů samy kolikrát nerozumí, i jim se to zdá celé jako noční můra, které nechtějí věřit.

Ale obrázek si o celém problému udělejte po zhlédnutí filmu sami, třeba se najdou i tací, kterým přijde OK, že dvakrát, třikrát, čtyřikrát i pětkrát starší chlapi chtějí po holkách obnažený fotky a ukazují jim svoje penisy, tak jako vidíte takovou reakci i ve filmu.

Podle mne je celá situace průšvih. Ale ne jen z hlediska predátorů a jejich chování, ale taky z hlediska toho, že tak mladé dívky mají vůbec potřebu si psát s o tolik staršími a kolikrát až divnými chlapy, a jsou naivní, že jim ty fotky nakonec pošlou.

Každopádně celá ta situace přechází v nový a větší problém a to, že holky už jen neposílají jen tak fotky, ale kolikrát s nimi začínají obchodovat a na internetu je prodávají.

To, čemu nikdo nechtěl věřit…

Dokument V Síti je svým způsobem děsivý. Je až k neuvěření, kam se posouvají hranice naší společnosti, a co dříve sloužilo jako nástroj pro sdílení fotek nebo obyčejný chat s kamarády, je nyní téměř past pro nevinné a kolikrát ještě naivní děti.

Dokument doporučuji opravdu každému, ale upozorňuju, že v závěru se vám bude chtít křičet. Ať už křičet zoufalstvím nebo křičet konkrétně na jednoho z „predátorů“, který je v průběhu dokumentu odhalen. Jeho slova snad nemohou nechat netečným.

Jedu metrem a zpod knížky pokukuju po okolních lidech… kolik predátorů kolem mne tak může být?

Malý spoiler na závěr: Musíte to vidět. A musíte taky vidět, jak si s predátory poradí malý Jack Russell.

Zdroje fotografií: Photo © Hypermarket Film Ltd. / Milan Jaroš