Narušili jsme naši sérii rozhovorů s autory fotografií kolem OnlyFans platforem a pozvali jsme si Giu. Ta si nás na Twitteru (asi víte, že je to náš hlavní kontakt s našimi čtenáři) získala svými nádhernými kresbami s tematikou bondáže, fetišů a BDSM. A chtěli jsme zjistit více, co je za její kreativní prací.

Profil @gia_cmrka měl 4 479 sledujících na TW, @gia_forsale 261 (v době přípravy rozhovoru).

Na TW působíte pod 2 účty – civilnějším Gia čmrká a “pracovnějším” Gia_forsale – kde vůbec vznikla potřeba ventilovat sebe sama na Twitteru?

Vzala se tak nějak postupně. Poprvé jsem si zakládala účet v roce 2014, to jsem ještě Twitteru moc nerozuměla. Další účet, ten současný, jen pod jiným jménem, vznikl v roce 2017.

Nebyla jsem na něm však moc aktivní, a když jsem si účet loni v létě obnovila, měla to být jen jakási online galerie toho, co kreslím. Corona projekt! Po čase se objevila nějaká myšlenka, pocit, zážitek z ordinace no a jsem tam, kde teď jsme.

Autenticita evidentně táhne, protože váš osobnější účet má násobně více fanoušků, než ten čistě obrázkový.

Nutno podotknout, že na “prodejním” účtu nejsem nijak aktivní. Když jsem měla v šuplíku více kreseb, naházela jsem je na separátní účet, prodala a tím aktivita hasla.

Mnohé bude zajímat, jestli váš TW a tvorba neovlivňuje váš osobní/pracovní život? Třeba by také zvažovali sdílet své pohledy či fantazie, ale bojí se…

Přemýšlím, jak by to mělo cokoli z toho ovlivňovat… Snoubenec, rodina i přátelé vědí, že kreslím a že někdy jsou kresby explicitní. Ostatní příspěvky se neliší nijak od toho, o čem s nimi normálně mluvím, takže osobní život to nijak neovlivňuje. A pracovní? Že by moje kresby nebo rádoby vtipné výlevy něco ovlivnily? Ani to ne.

S tím jim asi nepomohu. Ale občas mi přijde, že těch otevřených je na TW někdy až moc.

Otevřenost je takový moderní fetish, nemám s tím problém, ale je dobré mít nějaké hranice. Soukromí je to nejcennější, co máme. Stačí asi jen přemýšlet nad tím, co člověk sdílí.

Každopádně mix dentální osvěty (z pohledu hygienistky) a vašich kreseb je hodně unikátní – myslíte, že můžete přispět k lepší zubní péči na Twitteru?

Spíš se snažím lidem poradit, když se zeptají nebo zajímají, popř. to mě samotnou vede k tomu se víc ptát a zajímat. Ale je fakt, že pár lidí už kvůli mě šlo na dentální hygienu nebo rozšířili portfolio pomůcek.

Do virtuálna předávám zajímavosti, základní rady a poučky, které hustíme do našich pacientů, ale nikdo z těch lidí není mým současným (a asi ani budoucím) pacientem, takže jakýkoliv dozor odpadá 🙂 Je to čistě motivační a je na lidech, jak si to přeberou.

Jaký je váš nejúspěšnější příspěvek? Tušíme, že ten s uplými šedivými šaty a koženým harnessem?

Pokud to bereme z hlediska dosahu a počtu srdíček, tak asi ano.

Myslím, že kresba Sextrémistovy manželky nebo video prvního skicáku bylo z čmrkanic “nejúspěšnější”. Lidi zkrátka baví ta explicitnější tvorba, skicák je zase hezky ucelený.

Poznámka redaktora: se Sextrémistou jsme dělali dříve také rozhovor. Konec poznámky.

Určitě souhlasíme, narušení jemných snímků právě svázanou (byť nakreslenou) dívkou dokáže zaujmout!

Čmrkánice

Kde berete inspiraci pro své zvrhlejší kresby? Typicky s tematikou bondáže, BDSM, roubíků, ženské podřízenosti,..

Nikde a všude. Zkrátka mě to trkne. K prvním kresbám, těm decentnějším, mě inspirovala instagramová poezie Pseudoláska.

Teď je to ale spíš častý daydreaming, texty, které ve mně evokují nějakou situaci nebo nějaká múza…

Kreslíte podle konkrétní předlohy, nebo je to čistě práce s fantazií?

Většinou podle předlohy, kterou fantazie dotváří. Minimálně potřebuji mít před očima nějaké “body pose references”, aby postava nebyla dysmorfní. První kresby byly jen síťové překreslování jednoduchých siluet – člověk to i díky tomu postupně dostal do ruky.

Jakou technikou či nástroji vlastně kreslíte? Pro laika je to nádherná práce…

Mockrát děkuji. Na hrubý náčrt (se stovkami čar a překreslováním) mechanickou tužku, poté to přenáším na druhý papír. Dále už jsou to jen fixy na alkoholové bázi (Winsor and Newton, Copic Markers) a detaily s obrysy, moje oblíbená část, jsou různé finelinery.

A možná se vracíme na začátek, ale jak jste se naučila kreslit? Sama, škola,?

Haha, asi jako každé dítě – dali mi do ruky pastelku a kreslila jsem. Na základce jsem chodila 9 let do kroužku, kde jsem se dostala ke spoustě technik.

Na střední přišla éra samoučení se s akvarelem a postupně jsem přešla na fixy. Nějakou dobu jsem si hledala svůj styl a u toho jsem nakonec zůstala (šedé tóny, hrubé obrysy, “komixové” stíny).

Zaujalo nás téma “Krásných žen Twitteru” – budete v něm pokračovat? Jistě by to mělo úspěch. 🙂 (Via)

Rozhodně budu! Aktuálně mám ve skicáku rozpracované 3 Twittřanky, ale dostanu se k tomu asi až po novém roce kvůli škole a nějakým vedlejším produktům. Uvidíme ale, jak obsáhlá kategorie to bude.

Jak na kresby jich konkrétních reagují právě tyto Krásné ženy?

Zatím je v téhle kategorii jen Dinna, které se, pokud jsem pochopila, kresba líbila. Takže snad i další reakce budou pozitivní.

Poznámka redaktora: s Dinnou jsme dělali dříve také rozhovor. Konec poznámky.

Oslovují vás samy, nebo je to čistě vaše iniciativa?

Občas mě někdo osloví, ale vybírám si já sama. Jsem vybíravá. Hezkých žen je spousta, múzy jsou jen některé.

Kolik takových kreseb už jste prodala?

Něco málo přes 10. Nevím přesně.

Není možnost z toho udělat ryze komerční projekt?

Určitě není. Kreslení je můj koníček a hlavně relax. Nechci to mít spojené s deadliny, tlakem a stresem, že budu mít blok a nebudu vědět, co dělat, než se zase objeví inspirace.

A co kreslení na míru klientům? Řekněme na objednávku?

Kdo mě sleduje, tak ví, že na objednávky nedělám. Nemám s tím dobré zkušenosti, je strašně těžké se vyloženě trefit do představy jiného člověka. Jen sporadicky dělám výjimky.

Dá se sdílet, jaká přání se nejčastěji objevovala při žádosti o kresbu na míru?

Většinou šlo jen o dotazy, jestli vůbec na objednávky kreslím. Konkrétní přání se týkala kresby drahých poloviček partnerů, kteří mi psali. Kuriózní byl jen jeden mladík, který mi naposílal asi 12 fotek svého penisu, že prý si mám vybrat a jednu překreslit pro jeho přítelkyni. Naštěstí byl výjimka!

Ptáme se bezelstně, protože sami bychom o to měli zájem – článků s BDSM tematikou bez ilustrací máme habaděj…

To by byla asi hodně omezená spolupráce🙂 Při škole, praxi, zkouškovém, přípravě na závěrečné zkoušky, vedlejších projektech a nějakém osobním životě si teď nic takového nedovedu časově představit.

To je moc škoda, případně na nás pamatujte, dlouhodobě to máme v plánu, ale ještě jsme nenašli moc vhodných autorek či autorů kreseb.

Neunikla nám i kresba na látku – jak se liší od samotné kresby na papír? (Via)

Časově i technicky. Jedna čmrkanice mi zabere okolo 5 hodin. Kresby na látku jsou v řádech desítek hodin. Na látce se chyby těžko opravují. Když to poseru, je konec. Složitěji se provádí i přenos návrhu.

Pak už je to jen tvůrčí proces s barvami na textil a štětci. Postupuji po jednotlivých vrstvách od pozadí až k nejdrobnějším detailům. Malba se pak musí nechat pořádně vyschnout, zažehlit no a nakonec vyprat.

Nenapadlo vás k těm kresbám dát i příběh? Takže udělat třeba erotický komiks?

Napadlo, mnohokrát, ale chci, aby si za čmrkanicí našel každý svůj příběh. Lidi občas hádají, jestli jsou to zážitky nebo fantazie, jestli jsem na kresbách já nebo někdo cizí, jaké je pozadí vzniku atd…

Kdybych ke kresbě napsala příběh, který s ní mám spojený, fantazie ostatních by tak měla méně prostoru. Píšu k nim maximálně drobné úryvky nebo náznaky a to bohatě stačí.

Pěkný záměr s rozprouděním cizí fantazie – za tenhle záměr moc děkujeme!

Případně se ohledně toho spojit s nějakým autorem/textařem a mít z toho právě společné dílo?

Na jednom společném díle teď pracujeme. Uvidíme, jak se zadaří. Je to jedna z mála výjimek, do které jsem se pustila.

Částečně jsem si taky tvorbu obrázků na texty zkusila, když jsem kreslila k veršům L. z Pseudolásky.

Zbytek ale přenechám svým nápadům.

Všimli jsme si správně, že kreslíte převážně jen nahé ženy? Muže nevidíte v takto podřízených pozicích?

Asi vnímám podřízenost jinak než Vy. Sice ženy kreslím obvykle coby ty submisivní, ale právě v ženské submisivitě je velká část nadřazenosti. Moc nad sebou v takové chvíli jen propůjčuje a to jen vybrané dominantní osobě. Stačí slovo nebo gesto a hra končí.

Mám rozkreslených i pár výkresů s opačnou dynamikou, ale v jednoduchosti – ženské tělo je pro mě estetičtější, ale podřízenost nevidím v žádné z kreseb:)

Neunikl nám váš první hashtag na kreslícím profilu #50shadesofGia – jistě bude odkazovat na váš styl kresby, kdy pracujete s kontrastem, šedivou, černou, … Ale co říkáte na samotný film či knihu 50 odstínů šedi?

První hashtag byl, pokud správně hledám, #cmrkanice. Ale ano, tenhle hashtag byl narážkou na tématiku a barevnou paletu.

Četla jsem všechny tři díly a je to brak. Na filmy jsme se dívaly s kamarádkou už jen z recese a shodly jsem se, že nic tak laciného snad nikdy nespatřilo světlo světa. Víc k tomu asi nemám…

Děkujeme, v tomto se shodujeme:)

Jsou vaše kresby k vidění jen na Twitteru, nebo se dají vidět i někde v Brně? To je známé svou BDSM scénou kolem „Písklat“ (V posledním rozhovoru je zmiňovala Neko).

Zatím jen na Twitteru a Instagramu, i když mi bylo už párkrát nabídnuto, že by se mohla výstava uskutečnit v Brně, tak uvidíme! Písklat se to ale netýkalo.

Instagramu nevadí řekněme určitá explicitnost vašich kreseb? I dost našich fanoušků na TW dříve nebo později narazilo na Instagramu a podobných soc. sítích.

Instagram mám skutečně jen jako galerii, odkladiště kreseb. Nejsou u nich popisky ani žádné označení, takže je zřejmě algoritmus na nezaznamenal a nikomu tím pádem nevadí. Zatím!

Co třeba erotický kalendář? A v něm v hlavní roli tematické kresby k jednotlivým měsícům?

V plánu to určitě nemám.

To je škoda, právě váš připnutý příspěvek s fotkami 2 plných zápisníků by se dal přetvořit právě do kalendáře – via.

Nikdy neříkej nikdy…

Děkujeme mockrát za rozhovor a ať se vám i nadále daří Gio!