Ne často se na velká plátna dostane provokativní film o lidské sexualitě. Rozbor samotného filmu nechám na odbornících, kteří jsou na slovo vzatí a jistě jim Nebezpečná metoda nemálo načechrá „peříčko“.
Já se chci zaměřit jen na samotné myšlenky filmu (Nebezpečná metoda na CSFD.cz).
Dráždivé a trýznivé svazování na filmovém plátně
Pár scén s chtěným výpraskem, pár obnažených ňader – to je první úroveň provokace. A u té nejspíše většina lidí skončí a nepůjde do hloubky. Dle mého druhá úroveň ve filmu je mnohem důležitější – myšlenka, že potlačovaná sexualita může mít negativní dopady – jak na tělo, tak na mysl.
Nejsem pranic znalý psychoanalýzy (jen mám povědomí o animě) a o pánech Jungovi a Freudovi vím jen to, co se stěží vejde za nehet. Ale pár myšlenek mi utkvělo v hlavě.
Neurotické nemoci mohou vznikat z potlačované sexuální touhy. První částí si nejsem jist (netuším, jestli to bylo potvrzeno, či vyvráceno), každopádně si myslím, že člověk nemůže být šťastný, když v sobě něco tutlá, skrývá a nenechává to se dostat na povrch jen proto, že společnost (a ní nastavená úroveň morálky) by to neuznala a snad by to i pranýřovala.
Člověk by v sobě neměl tutlat běsy – ať jsou sebehorší.
VIDEO trailer:
Je pro člověka přirozená monogamie?
Další myšlenka (snad ne mojí pamětí přetvořená): pro člověka není přirozená monogamie. S tímto názorem se silně ztotožňuji.
Monogamie byla násilně nastolena ve společnosti až díky křesťanství – dříve byla polygamie uznávána jako normální věc – a najednou přišli „věřící“ a celý svět se zaseknul v monogamii.
Protože je ve společnosti zakořeněné, že to tak opravdu má být – že je to normální, přirozené a správné.
A to prý žijeme v době, kdy probíhá sexuální revoluce – leda tak na úrovni zobrazování nahoty na každém kroku – pornografie, média…
Libido, sex, spanking, BDSM – je dobře, že se do kin dostávají filmy, které mohou rozviřovat debaty kolem těchto témat. Sice si řeknete, že o sexu se mluví pořád, ale jen povrchně – nejde se do hloubky.
Pak mají partneři vědět o touhách svého protějšku, když si o nich neřeknou (stydí se?)…A tak jeden vedle druhého leží a přemýšlí coby kdyby… mu/jí to řekli… co opravdu chtějí.
Jaký je váš názor?
Souhlasíte, či rezolutně odmítáte mé (jejich) smýšlení? Sem s vaším názorem!
