Deprivační masky nikdy nebyly o vzhledu. Nejsou to doplňky, které si berete proto, aby vás někdo obdivoval. Jsou o odebrání světa, o ztrátě orientace a o tom zvláštním momentu, kdy přestane fungovat hlava a začne reagovat tělo. Přesně do téhle kategorie spadá i dvojitá koženková maska značky Ouch!
Paní mě v ní zavřela a už v tu chvíli mi bylo jasné, že to rozhodně nebude jednorázová zkušenost.
Maska je řešená chytře a promyšleně. Má totiž dva stupně uzavření. Nejprve funguje vnější část, kdy je obličej zakrytý, ale dýchání nosem zůstává relativně „normální“.
Člověk má pocit, že má situaci pod kontrolou. Vidění je pryč, zvuky jsou tlumené, ale pořád se dá nějak fungovat. A právě tahle falešná jistota je důležitá.
Zvuk zipu
Pak totiž přijde zvuk hlavního zipu. Tichý, nenápadný, ale v hlavě zatraceně hlasitý. V ten moment se realita změní. Nevidíte, neslyšíte jasně a dech najednou vnímáte úplně jinak.
Ne proto, že by maska dusila, ale proto, že vás donutí se na každý nádech soustředit. A soustředění je přesně to, co smyslová deprivace dělá nejlépe.
V pronajaté mučírně
Testování probíhalo v pronajaté mučírně v Praze. Používali jsme výhradně vlastní hračky, protože u věcí, které přijdou na obličej, osobně cizím kouskům nevěřím.
Paní mě položila na trestnou lavici a následoval výprask. Ne proto, aby to bylo brutální, ale aby se ukázalo, jak moc se vjemy zesílí ve chvíli, kdy nevidíte. Každý dotek, každý dopad, každá změna pohybu byla citelnější. Nešlo o bolest, šlo o intenzitu vnímání.
Dýchání
Dýchání bylo náročnější, ale po celou dobu kontrolované. Paní to hlídala, komunikovala se mnou a přesně věděla, kde jsou hranice. Jak sama trefně poznamenala: sice jsem její čubka, ale mrtvá udušená čubka by jí byla k ničemu.
A to je rozdíl mezi BDSM a hazardem – kontrola, dohled a odpovědnost.
Materiál
Materiál masky jekoženkový, nikoli pravá kůže, což beru spíš jako výhodu. Povrch je hladký, dobře se čistí a na obličeji sedí překvapivě pohodlně.
Zipy se nezasekávají, netahají chloupky a nikde netlačí ani v delší scéně. Je znát, že nejde o laciný kostýmový kousek, ale o pomůcku navrženou s ohledem na funkci.
Celkově tahle maska funguje přesně tak, jak má. Nejde o extrémní dušení ani o laciný šok. Jde o odebrání smyslů, o nejistotu a o hlubší psychologický prožitek, který se dostaví velmi rychle a zůstává v těle ještě dlouho po sundání.
Co říká Paní
„Deprivační masky používám tehdy, když chci, aby přestal přemýšlet a začal cítit. Tahle konkrétní má výhodu v tom, že se dá dávkovat. Nejdřív ho zavřu jen částečně, nechám ho zvyknout si na tmu a ztrátu orientace, a teprve potom přijde úplné uzavření.
Zvuk zipu je pro mě důležitý. Je to jasný signál, že hra přešla do jiné fáze. Od té chvíle už není prostor pro kontrolu z jeho strany, ale zároveň mám pořád kontrolu já. Dýchání sleduju po celou dobu, protože cílem není ho zlomit, ale dostat ho do stavu, kdy je plně přítomný a otevřený vjemům.
Tahle maska mi dává klid. Vím, co dělá, vím, jak na něj působí, a můžu si s tím prostorem pracovat bezpečně a vědomě.“
Bezpečnostní poznámka: smyslová deprivace není hra na efekt
Smyslová deprivace patří mezi techniky, které vypadají jednoduše, ale ve skutečnosti pracují velmi hluboko. Nejde jen o to, že nevidíte nebo neslyšíte. Jde o to, že mozek ztratí orientační body a začne reagovat jinak, často silněji a rychleji, než člověk čeká.
Základní pravidlo je jednoduché: deprivace se nikdy nehraje bez dozoru. Maska, která omezuje vidění, sluch nebo dýchání, patří výhradně do hry dvou (nebo více) lidí, kde jeden sleduje, komunikuje a nese odpovědnost. I když sub souhlasí s tím, že „to vydrží“, tělo může reagovat jinak, než hlava plánuje.
Dýchání musí být po celou dobu kontrolované. Ne testované, ne „na hraně“, ale sledované. Pravidelný kontakt, dotyk, hlas nebo jasně domluvený signál jsou naprostý základ. Deprivace není o tom někoho zlomit, ale o tom ho bezpečně dostat do stavu zvýšeného vnímání.
A konečně: méně je víc. Delší scény nejsou automaticky lepší. Často stačí kratší úsek, správně načasovaný, aby zanechal mnohem silnější stopu než dlouhé „přetlačování“.
Smyslová deprivace funguje nejlépe tehdy, když má jasný začátek, prostředek a konec – a když víte, proč ji do hry vůbec berete.
Závěrem od Marka
Dvojitá koženková deprivační maska Ouch! není hračka na rychlé vyzkoušení. Je to nástroj, který má smysl používat tehdy, když víte, proč smyslovou deprivaci do hry zařazujete. Pokud hledáte masku, která nefunguje přes brutalitu, ale přes odebrání orientace, ticha a kontroly, tenhle kousek dává velmi dobrý smysl.
A pokud vám Paní jednou zapne ten hlavní zip, pravděpodobně pochopíte, proč to nebylo naposledy.
