Když se pohybuji po akcích jako Hell Events = Alterno, Mega Alterno nebo Prague Fetish Weekend, vždycky objevuju nové techniky a fetiše, které člověka prostě vtáhnou. Letos mě ale úplně dostalo něco, o čem jsem dřív jen matně slyšel – clawdering.

Poprvé jsem si toho všiml u performera Marvela, známého tvůrce kovových doplňků a pomůcek. Na první pohled to vypadalo nenápadně – kovové rukavice s prodlouženými drápy.

Jenže když se s nimi dotknete lidské kůže, začíná opravdové divadlo pocitů.

Co je vlastně clawdering?

Laicky řečeno jde o hraní si s „drápy“ – většinou kovovými, někdy plastovými či akrylovými – které dominant používá k:

  • jemnému škrábání a hlazení,
  • vytváření dočasných stop na kůži,
  • dráždění citlivých zón,
  • anebo k tvrdšímu, až bolestivému škrábání, které může zanechat šrámy.

Je to kombinace sensation play a markingu – tedy zanechávání stop, které se mohou stát vizuální připomínkou celé scény.

Moje první setkání

Pamatuju si, jak jsem stál na Alternu v zadní části haly, kde Marvel předváděl své „claw gloves“. Submisivní modelka byla přivázaná ke kříži, zavřenýma očima čekala na dotek. Když se drápy lehce svezly po její paži, celé tělo se jí zachvělo. A pak – najednou ostrý škrábanec přes záda.

Publikum slyšitelně zalapalo po dechu.

Měl jsem možnost si to pak vyzkoušet v menší soukromé session – a musím říct, že to má svoje kouzlo. Dotek kovu je chladný, trochu neosobní, ale v kombinaci s ostrým tlakem to vyvolává elektrizující směs bolesti a rozkoše.

Zážitek z clawderingu jsme měli s partnerkou Aly i na posledním EroFest veletrhu v Praze – konkrétně v sekci Alterno Chambers, která byla věnovaná právě BDSM, shibari, fetišům / kinkům a dalším podobných kratochvílím… 🙂

Marvel (lance_clawder na IG) a modelka (dolor33s na IG) při scénické ukázce na pódiu s rukavicemi alá „Freddy Krueger“ – foto z Prague Fetish Weekendu 2025 od HellEvents… Fotograf nikakrasnika na IG.

Rizika a bezpečnost

Clawdering není pro každého a má svá pravidla. Pokud by tě to lákalo, mysli na:

  • dezinfekci = drápy musí být čisté, ideálně před každým použitím dezinfikované.
  • hygienu kůže = vyhnout se otevřeným ranám, akné nebo ekzémům.
  • supňování intenzity = začít jemně, ne hned rýpat hluboko.
  • komunikaci = klasické „stopky“ (safeword) jsou tady naprostý základ.
  • riziko jizev = touto metodou nemůžete dle zkušeností zanechat trvalé stopy, což pro někoho může být sexy, ale pro jiného noční můra.

Začátečníkům doporučuji pořídit si spíš plastové nebo akrylové drápy a kov nechat až na chvíli, kdy víte, co vaše tělo (nebo tělo partnera) vydrží.

ROZHOVOR se zakladatelem Marvelem v Lascivním podcastu:

Tip na scénáře

Clawdering krásně funguje v kombinaci s jinými formami BDSM. Představte si scénu:

  1. Submisiv je přivázán na posteli nebo ke kříži.
  2. Má zavázané oči, takže neví, kdy přijde další dotek.
  3. Dominant střídá jemné tahy drápů s ostrými škrábanci.
  4. Do toho může přijít polibek, kousek ledu, vosk ze svíčky, nebo třeba facka – kontrast prohlubuje intenzitu.
  5. Na závěr zůstává tělo poseté červenými linkami – mapou celé hry.

Taková scéna je vizuálně silná a zároveň nabízí nádhernou škálu pocitů od něžnosti po syrovou bolest.

Naše zkušenost – Petra a Aly – z clawderingového workshopu

V tomhle díle Lascivní.cz podcastu navazujeme na náš nedávný rozhovor s Marvelem, jenže tentokrát nejdeme jen po slovech. Vyrazili jsme s Aly na jeho workshop clawderingu a dáváme vám report přímo z místa, z prostoru Subspace, který možná znáte i z našich shibari epizod s Joan von Brook. Jenže tady se místo provazů pracuje s dotekem, kůží a nervovým systémem tak, že to člověka umí úplně vypnout.

Na workshopu nás vedla trojice lektorů Marvel, Šárka a Marina.

Bez telefonů, bez vlastního focení, se zavřenou skupinou a atmosférou, která je víc rituál než kurz. Probereme, jak clawdering vznikl a kam se posouvá, proč dnes často míří dál od klasického BDSM rámce a jak moc je v tom vědomý dotek, práce s intenzitou a bezpečím.

A hlavně sdílíme naše zážitky z praxe. Jak se liší role toho, kdo clawderuje, a toho, kdo přijímá, co nás překvapilo na různých místech těla, jak velkou roli hraje hudba, světlo a tempo, a proč je u tohohle fetiše klíčové, aby rukavice seděla dokonale na míru.

A ano, dojde i na to, že jedna rukavice pro nás dva opravdu existovat nemůže.

Jestli vás clawdering láká, nebo jen nechápete, proč by někoho mohlo bavit „vědomé škrábání“, tohle je ideální díl. Zvědavý, praktický a hodně upřímný.

Shrnutí

Clawdering není jen hra s kovovými drápy – je to způsob, jak prozkoumat hranici mezi rozkoší a bolestí. Na české fetish scéně se teprve začíná prosazovat, ale podle mě má velký potenciál. Pokud máš rád vizuální stopy, kombinaci chladného kovu a ostrého doteku, může tě tahle technika naprosto pohltit.

A já? Já vím, že až příště uvidím Marvela / Lance s jeho kovovými rukavicemi, nenechám si tuhle zkušenost ujít.

Spolupracujeme: