Pedofilie patří mezi sexuální úchylky, která se vyznačuje sexuálním zaměřením na dívky nebo chlapce bez znaků dospívání (nejčastěji ve věku od 5 do 12 let).

Láska k dětem, která přerostla přes hlavu

Jedinci trpící pedofilií preferují nepřítomnost sekundárních pohlavních znaků (např. chybějící pubické ochlupení a prsů u dívek, homosexuální pedofilové upřednostňují i nepřítomnost ejakulace) a dětské chování objektu jejich zájmu (důvěřivost, závislost či nevinnost). Termín pedofilie pochází z řečtiny (paidofilia = láska k dětem).

Pedofilie je opakem mizopedie (= chorobná nenávist k vlastním dětem) a patří mezi poruchy sexuální preference. Pedofily bývají ve valné většině muži.

Nejde o nic novodobého

Ve starém Řecku byl výraz pedofilie používán jako synonymum ke slovu pederastie (= pohlavní úchylka charakteristická homosexuálním vztahem ke chlapcům). V tehdejší době se muži běžně milovali kromě své partnerky i s dospívajícími chlapci.

Jako pedofila můžeme označit jedince, kterého eroticky přitahují děti v předpubertálním období nebo na začátku puberty. Pedofilům se děti líbí podobně jako se „normálním“ lidem líbí dospělí. Pociťují k nim určitou citovou náklonnost, jsou schopnost se do nich zamilovat a mívají o nich i sexuální fantazie.

Valná část pedofilů za svůj život žádné dítě pohlavně nezneužije.

Mnoho z nich má obtíže s přijetím vlastní identity, což často ústní k psychickým problémům.

Každý upřednostňuje něco jiného

Každý pedofil má svou sexualitu nastavenou jinak, někteří pedofilové upřednostňují dívky (tito pedofilové se označují jako girlloveři), chlapce (označujeme je jako boyloveři) nebo obě pohlaví naráz. Osoby trpící pedofilií mohou být ve svém chování pasivní (neprojevují patologické ani kriminální příznaky, své touhy jsou schopni ovládnout) nebo aktivní (ti nedokáží své touhy kontrolovat a začnou děti zneužívat).

Velké rozdíly jsou i v preferovaném věku dětí:

  • nepiofilie a infantofilie – preference předškolních dětí;
  • hebefilie – preference dospívajících dívek;
  • efebofilie – preference dospívajících chlapců.

I přesto, že jsou mezi jednotlivými pedofily značné rozdíly, lze uvést několik znaků společných pro všechny pedofily:

  • přítomnost erotických fantazií nebo snů o dětech ve věku před pubertou či v časné pubertě;
  • společnost dětí přináší těžko definovatelné příjemné pocity a radosti;
  • pocit vzrušení při pohledu na nahé nebo oblečené děti;
  • vzrušení při bližším kontaktu s dětmi (napři sezení na klíně).