Sledování pornofilmů se celosvětově věnují stamiliony lidí. Napadlo vás někdy ale jak vypadá reálný život pornohvězd? Částečně proniknout do zákulisí porno světa můžete například při sledování filmu Rocco (2016).

Ten se věnuje Rocco Siffredimu, jednomu z nejslavnějších pornoherců světa. Dvojice francouzských režisérů Thierry Demaizière a Alban Teurlai se pustila do netradičního díla, které dokumentuje zákulisí porno průmyslu a zároveň je otevřenou zpovědí legendárního pornoherce a producenta filmů pro dospělé.

Kdo je Rocco Siffredi?

Není mnoho lidí, kteří by toto jméno neznali. Rocco Siffredi je pro porno to samé, co je Jarda Jágr pro světový hokej. Je to legenda nad legendy s proslulým, 22 centimetrů dlouhým náčiním.

Rocco Siffredi se narodil roku 1964 v italské Ortoně. Vyrůstal ve skromných podmínkách se svými bratry a rodiči. Jeho matka si údajně přála, aby Rocco nastoupil dráhu kněze. Bylo to ale spíše dáno italskou tradicí než jejím prudérním myšlením.

Rocco velmi rád dává k dobru jednu příhodu ze svého dětství. Bylo mu asi deset let, když ho přistihla při masturbaci. Rocco se zalekl a přestal. Matka se ale usmála a tak pokračoval nerušeně dál.

V mládí si odkroutil službu v italském námořnictvu a odjel do Paříže, kde se nějaký čas živil jako kluk pro všechno v jedné z tamních restaurací. Takový život mu logicky příliš nevyhovoval. Vysvobodilo ho až náhodné setkání s porno producentem, od kterého dostal první nabídku na natáčení. To se stalo roku 1987. Od té doby se Rocco nezastavil.

Na vrcholu kariéry stál před kamerou osm hodin denně. Za téměř třicet let aktivní činnosti natáčel s více než 5000 herečkami ve věku od osmnácti do sedmdesáti let. Za sebou má přes 1300 filmů v nichž vystupuje nejen jako herec ale v některých je zároveň i režisérem a producentem.

Tečka za celoživotním dílem

Právě dokument o jeho životě měl být symbolickou tečkou za jeho dlouholetým působením v pornu jako herec. Siffredimu v době natáčení bylo 52 let a chtěl jako pornoherec skončit. Ne, že by se ovšem cítil starý. Trpěl spíše pocitem marnosti a světabolu.

V posledních letech měl pocit, že dívky s nimiž natáčí by se spíše hodily pro jeho čerstvě dospělé syny. Navíc se mu zdá, že dnešní porno se smrsklo na pouhé mechanické souložení bez jakéhokoliv příběhu.

Snímek je tak zároveň i Siffrediho životní výpovědí. V něm hlavní hrdina ani tolik nehodnotí svoji kariéru, jako se spíše zpovídá ze svého života v otroctví „toho ďábla mezi nohama“.

Nečekejte ale, že film bude mít filozofický nádech. Film Rocco je spektakulární podívaná plná sexu, trochy násilí, flirtování a hlavně reálného světa pornoprůmyslu, v němž se hlavní hrdina pohybuje.

„Pracovní záběry“ jsou v kontrastu s vnitřním světem hlavního aktéra. Zatímco se v jedné části filmu vyznává z citů ke své rodině a matce, která z něj chtěla mít církevního hodnostáře, tak při práci je Rocco opravdová sexuální mašina.

Sexuální závislost v popředí

Celý film je tak trochu kompilace nářků na sexuální závislost, která Roccovi ničí vztah s jeho syny. To vše se pak střídá s různými sexuálními scénami. Zajímavou roli sehrál Roccův hlavní spolupracovník, kterým je jeho vlastní bratranec Gabriele, průměrný kameraman a neúspěšný pornoherec v jedné osobě.

Hádky těchto dvou temperamentních Italů jsou nejspíše na denním pořádku. Zábavná je ovšem Gabiho schopnost vycepovat Rocca k co nejlepšímu výkonu, aby pak zapomněl stisknout spoušť nebo zjistil, že na záznamu je vidět jen stínítko na kameře.

Dokument o pornu není porno

Explicitní záběry ve filmu prakticky neuvidíte. Přesto se ve filmu pár zajímavých scén objeví. Nečekejte ale žádné detaily. V celém hodinu a třičtvrtě trvajícím filmu spatříte tak maximálně nahá prsa a pár desítek holých zadků.

Ani legendární hrdinův hlavní pracovní nástroj v detailním záběru nefiguruje (to už by asi na dokument bylo moc). Vzhledem k tomu, že hraje hlavní roli v těch předchozích 1300 snímcích, to nejspíše autoři ani nepovažovali za nutné.

Zajímavá je však scéna s orálním fistingem. Mít Siffrediho pěst v ústech a nevykloubit si kvůli tomu čelist je od herečky úctyhodný výkon. Milovníky erotického napětí ale potěší spíš scéna s ovocem, které Rocco cpe holkám u bazénu za plavky. To, že se tam dlouho neohřeje, je nad slunce jasné.

Naposledy v pornu?

Dominantním zážitkem ovšem zůstává poslední scéna ve filmu i v Roccově kariéře. Tu pojal doslova rituálně a nechal se ukřižovat jako Ježíš Kristus. Na rozdíl od původního námětu ale celá akce nekončí smrtí, nýbrž pořádnou souloží a fackováním pornohvězdy Kelly Stafford.

Ta ve filmu dostala nejvíc prostoru hned po Roccovi a se zaujetím vypráví proč natáčí porno a co všechno má v sexu ráda (dá se říct, že úplně všechno a s co nejvíce muži).

Závěrem

Závěrem se dá říct, že film ani zdaleka není taková divočina, jak se občas v recenzích píše. Nevybočuje příliš z žánru dokumentu a rozhodně se ani náznakem neblíží Roccově běžné produkci. Spíše než o nezávislý dokument jde o sondu do hloubi duše člověka, který celý život zasvětil pornu, stal se legendou ale není si jistý, zda na to může být právem hrdý.