Na první pohled je to elegantní dlouhá kožená plácačka v celočerném provedení. Pěkně slícované díly, klasická rukojeť, čisté zpracování bez zbytečných ozdob. Přesně ten typ pomůcky, který nepůsobí lacině a bez problémů zapadne do sbírky každého, kdo má rád kvalitně vypadající kožené vybavení.
Jenže hlavní kouzlo objevíte až ve chvíli, kdy ji otočíte.
Existují z mé zkušenosti pomůcky, které už na první pohled dávají najevo, že budou jen přísné a tvrdé.
A pak jsou takové, které vás překvapí až při prvním použití, že umí být i něžnější, než jen z mučírny od Madam. Rouge Leather Long Paddle patří přesně do té druhé skupiny.
Dvě strany, dva úplně jiné charaktery
Tohle je věc, která mě na ní bavila úplně nejvíc. Jedna strana je pevnější, hladká a působí přesně tak, jak od klasické kožené plácačky čekáte. Úder je přímočarý, razantnější a jasně dává najevo autoritu člověka, který ji drží. Druhá strana je ale úplně jiný příběh.
Má měkčí vnitřní výstelku, která je vidět už na pohled – plocha je lehce vypouklá a působí měkčeji. A přesně takový je i kontakt. Není to jen slabší verze první strany. Má úplně jiný charakter. Dopad se rozloží do větší plochy a místo ostrého důrazu působí spíš plněji a měkčeji. Právě tahle variabilita z ní dělá mnohem zajímavější pomůcku než obyčejnou jednostrannou plácačku.
Kvalita, která je vidět
Tohle pádýlko na mě působí velmi poctivě už samotným zpracováním. Černá koženka pokrývá celý povrch, jednotlivé vrstvy na sebe dobře navazují a nic nepůsobí odfláknutě. Líbí se mi i způsob slícování jednotlivých částí.
Co můžu porovnat vůči dalším trestným aka spanking hračkám u nás, tohle vychází velmi pozitivně. A to myslím, že hodnotila i moje Paní. Pro mě to není jen kus materiálu vyříznutý do tvaru plácačky, ale promyšleně složený výrobek.
Rukojeť je klasická a dobře padne do ruky. Nemá žádné extravagantní prvky, což je podle mě spíš výhoda. Člověk se může soustředit na samotnou práci s pomůckou.
Překvapivě univerzální
Právě díky rozdílným stranám si umím představit, že si většina lidí najde svou oblíbenou. Upřímně? Pokud bych si měl tipnout, většina zkušenějších hráčů bude časem stejně sahat hlavně po pevnější straně. Je přímočařejší a nabízí jasnější odezvu.
Na druhou stranu měkčí strana rozhodně není jen do počtu. Má vlastní charakter a hodí se ve chvílích, kdy člověk nechce pokaždé stejný pocit. Díky větší kontaktní ploše působí úplně jinak a právě střídání obou stran je podle mě největší předností celé plácačky.
A vlastně si říkám, proč té možnosti nevyužít, když ji výrobce nabízí?
Pár čísel
- Provedení: dlouhá kožená plácačka
- Materiál: koženka
- Dvě rozdílné kontaktní strany
- Klasická rukojeť
- Celočerné provedení
Příběhová vsuvka: Dvě strany
Paní položila plácačku na stůl vedle ostatních pomůcek.
„Vyber si.“ Marek se na ni podíval nechápavě.
„Já?“
„Ano. Otoč ji tou stranou, kterou bys chtěl zažít.“
Vzala ji do ruky až po chvíli. Jedna strana byla pevná, hladká, sebevědomá. Druhá se na pohled jemně vyklenovala díky měkké výstelce. Už od pohledu působila přívětivěji.
Otočil ji měkčí stranou nahoru. Paní se pousmála.
„Věděl jsi, že sáhneš po téhle.“
„Přijde mi… laskavější.“
„To je zajímavé slovo.“
Nechala mezi nimi chvíli ticho.
„Víš, proč ji výrobce udělal oboustrannou?“ Marek zavrtěl hlavou.
„Protože dobrý nástroj nemusí umět jen jednu věc.“ Vzala plácačku zpět do ruky a pomalu ji otočila. Teď byla nahoře pevná strana.
„Síla bez citu bývá hloupá,“ řekla klidně. „Ale laskavost bez pevnosti často nic nenaučí.“ Položila plácačku zpátky na stůl.
„Lidé si myslí, že dominantní člověk si vždycky vybere tvrdší cestu.“ Marek mlčel.
„Ve skutečnosti je mnohem těžší poznat, kdy stačí jemnost.“ Natáhl ruku a znovu se dotkl měkčí strany. Prsty přejel po vypouklé výstelce, pečlivém prošití i černé kožence.
„Takže dnes použijeme tuhle?“ Paní se usmála.
„To jsem přece vůbec neřekla.“ Vzala plácačku do ruky, ještě jednou ji pomalu otočila a nechala Marka přemýšlet, která strana nakonec přijde na řadu. A právě to čekání bylo nakonec silnější než samotná odpověď.
Závěrem od Marka
Tahle koženková plácačka mě překvapila hlavně tím, že není jen další koženou plácačkou. Dvě odlišně řešené strany dávají jedné pomůcce dva různé směry a užití a umožňují měnit intenzitu i celkový pocit bez nutnosti sahat po jiné výbavě.
Nejvíc oceňuji poctivé zpracování, čistý design a právě možnost volby mezi pevnější a měkčí kontaktní stranou. Není to revoluce, ale je to velmi dobře promyšlený detail, který z obyčejné plácačky dělá pomůcku, ke které se člověk rád vrací.
Úkol o kterém můžete rozhodnout vy, čtenáři (a Marek či Alice to schytají)
A zeptám se do komentářů a tedy čtenářů – má takovou plácačkou dostat Marek či Alice a mít tu fotky z toho výprasku? Měl jsem za úkol tohle napsat od mojí Paní, tak jsem zvědav!
