Slovo celibát pochází z latinského přídavného jména caelebs, které znamená neženatý nebo svobodný. Období středověku lze považovat za předobraz sexuální zdrženlivosti a obratu k víře v Boha. V průběhu tohoto období prosazovala církev sexuální zdrženlivost.

Jedná se o závazek, že daná osoba nebude žít v manželství, popř. nebude vykonávat pohlavní styk. Tradičně se celibát v různých světových náboženstvích pojí s mužským i ženským mnišstvím (v různých světových náboženstvích, nejen v křesťanství).

Důvod byl prostý – aby církvi zůstal majetek jednotlivých kněží, nesměli jej odkázat svým potencionálním potomkům. Z tohoto důvodu církev tvrdila, že sexuální styk škodí zdraví a dokonce i zkracuje život.

Ještě na počátku 20. století lidé věřili tomu, že pokud provozují sex maximálně 3x týdně, mohou si uchovat své zdraví.