Dnes jsme si na rozhovor pozvali známého fotografa Jana Svobodu, který už několik let za sebou připravuje „zadečkové“ kalendáře.

Každý rok umně vytváří lehce provokativní, ale stále decentní nástěnné papírové kalendáře, které už dosahují solidních prodejů. A to stále se zachováním odlišných, ale stále sexy zadečků českých slečen.

Kapitoly článku

Vezmeme to od prapůvodního začátku – jak jste se dostal k focení lechtivějších snímků?

V 17 letech, můj otec propadl digitálním foťákům a já jsem se na jedné rodinné party nudil se sestřenkou. Ona chtěla být modelka, já fotograf.

Vzniklo pár fotek – ani ne moc lechtivých a ty jsem pak dal na server FOTOPATRACKA.CZ a tím vše začalo. Holky se začali sami hlásit, po pár letech jsem přešel na Facebook a teď už jedu hlavně Instagram. Pořád se snažím balancovat na hraně, aby se moje fotky líbily jak modelkám, tak i divákům mužům.

Proč jsou jako ústřední téma jednotlivých lehce erotických kalendářů právě jen zadečky?

To je obrovská náhoda, jedna slečna si mě v roce 2011 objednala na focení. Měla skvělý zadek. Vzniklo spousty zadkových fotek a já chtěl s ní spolupracovat i dal.

Tak jsem si vymyslel zadečkovou výstavu, kterou jsem zrealizoval v roce 2012. Pak přišla otázka, jak fotky dál využít. Zkusil jsem lidem na Facebooku prodat pár kusů kalendářů. V roce 2015 se jich prodalo 40 ks, teď jich prodáváme kolem 2 500🙂

Jak jste se prvně dostal k focení čistě zadečkového kalendáře? Jaká za tím byla múza?

Zadečky jsou pro mě právě ta hrana, pořád je to vkusné a líbivé, použitelné i na sociálních sítích, ale přitom lehce erotické. Tenhle názor bohužel platí jen u nás v Čechách.:(

Velmi umně pracujete s provokativností a zároveň slušností svých kalendářů – jak se vám to daří vybalancovat?

Dělám to už dlouho a dám hodně na názor svých diváků a fanoušků, tak že už vím, kde jsou ty hranice. Samozřejmě občas je potřeba tu hranici maličko překročit, aby člověk poznal kde je.

Bohužel v poslední době tohle za nás hodně dělají samotné sociální sítě. Kde nic, co se blíží hraně nepustí.

V jakém nákladu vlastně vychází váš kalendář, třeba ten pro 2020?

Zadečky začínáme na 2 000 Ks, ale předpokládáme dotisk.

Jestli se nemýlíme, kalendář pro 2020 bude 6. v pořadí – jak dlouho v nich chcete ještě pokračovat?

Dokud mě to bude bavit, tak to budu dělat:)

V čem se bude lišit Aktový kalendář EXCLUSIVE 2020 od toho standardního?

Standardní kalendář je zadečkový. Exclusive je moje chlouba, vlajková loď:) Tam se snažím slečny zachytit trochu jinak, je to spíš aktový kalendář s kapkou vášně a přirozenosti. Je to takový ten kalendář, co by chtěl mít každý fotograf:)

Jak se dařilo výstavě vašich zadečkových fotek v Praze? Ta probíhala v průběhu června 19.

Já jsem velmi spokojen, vernisáž dopadla nad moje očekávání, prostory výstavy byly skvělé. Říkám si na jakém lepším místě už mít výstavu, než v galerii Lucerna.

Měl jste někdy návrhy od klientek pro focení za hranou řekněme slušnosti, tedy ohledně focení pornografického rázu?

To se mi nikdy nestalo, můj styl si myslím, že tomu neodpovídá. Od toho jsou tady jiní fotografové:)

Na vašich fotografiích se promenují jen nádherné nahé ženy, ale mužů je tam minimum, či žádní – čím to je? Sám si takto vybíráte?

Pro mě na fotce je důležité, aby se mi fotka líbila. A fotka s mužem se mi prostě nelíbí:)

Jak jste přišel na uzavřenou členskou sekci s více detailními / odhalenějšími fotkami přes službu Patreon?

Přivedl mě na to Jan Zemánek, který už je na Patreonu dlouho. Má to mnoho výhod. A dost mě to nakoplo k dalším spolupracím.

Posledních pár let jsem vždy hledal důvod k focení s každou dívkou a teď je. Můžu si fotit co chci a kdy chci. 🙂 A to díky Patreonu a hlavně podpory lidí na Patreonu.

Co je hlavním tématem letošního kalendáře? Minule to byly krásky u bazénu, tentokrát…?

Každý kalendář je vždy mix různých fotek, snažím se, aby to bylo co nejpestřejší. Titulka měla vždy nějaké téma:) Teď se ale přiznám, že zatím žádný nápad nemám. Čekám na múzu:)

Jak každý rok vybíráte nové fotomodelky?

Většinou přes Instagram, snažím se dávat šanci novým slečnám. Rád i fotím s některými pravidelně – každý typ spolupráce má něco do sebe.

Odmítají vás často? Nebo jste už tak známý, že všechny s focením souhlasí?

Snažím se vždy brát holky co napíšou mně. Já moc holkám nepíšu. Proto se s odmítnutím skoro nesetkávám. Nejsem ten typ fotografa co by holka přemlouval. „Nechceš? Respektuju!“

Dá se tento koncept focení ještě někam posunout, když se zaměřujete jen na dívčí prdelky?

Nevím jestli přímo v prdelkách, ale určitě se koncept dá posouvat, aspoň tedy v nějaké uměleckém smyslu. Já se teď více soustředím na sociální sítě, než na koncept focení. Snažím se moje fanoušky co nejvíce vtáhnout do děje focení.

Pánské zadečky by neměly takový ohlas? Nemáte po nich poptávku?

Myslím, že ohlas by nebyl. Poptávka není a já bych to rozhodně nedělal. Nedokážu si představit celé léto koukat na pánské zadky:-/