Nový snímek britského režiséra Steva McQueena  se od začátku potýká se zbytečným škatulkování recenzentů, zvyklých hodnotit podle klasických filmů klasickými měřítky. V podstatě jsem se setkala se dvěma úhly pohledu na tento film.

Jak nás ovlivňuje stud? Recenze fimu Stud

První nahlíží na snímek (Stud na CSFD.cz) jako na dokument analyzující těžkou závislost na sexu a druhá část bezradných recenzentů se opřela o klasické zobecňující hledisko, vypovídající o dnešní odcizené a zkažené společnosti. Pro lenost hledat hlubší myšlenku, vyzdvihli na povrch jen klišé, které umožnilo zařadit film k tuctové většině. Jakoby úplně přehlíželi samotný název filmu.

Všudypřítomný stud hlavního hrdiny Brandona, který za dokonale upraveným zevnějškem schovává nejen emoce, ale i část své minulosti. Důvod, proč od začátku ignoruje telefonáty své sestry a strach z její přítomnosti.

Trailer na film:

Sissi s sebou nepřináší pouze břemeno zodpovědnosti, ale i tu část minulosti za kterou se hlavní hrdina stydí. Podařilo se mu za sebou nechat vše, kromě ubíjející sexuální závislosti. Sestra je jako obrácené zrcadlo skryté osobnosti Brandona. Něco, co nelze schovat a co ničí jeho boj s nemorálním, potlačovaným já. Správně Sissi odhadla, že zlost bratra nepramení pouze z jejího nezodpovědného chování „štvu tě pořád a netušíš proč“. Následuje výstižná odpověď „ chytáš mě do pasti“, jenom mě táhneš dolů“.

Brandon je schopný mít normální úspěšný profesní život, ale stejně jako jeho sestra nedokáže navázat partnerský vztah. To jediné, na co může být hrdý a co bylo neposkvrněné, zkazí vzápětí Sissi svým neuváženým poměrem s Brandonovým šéfem.

Závislost na sexu vás sžírá a ničí

Se stupňujícím se emočním vypětím propadá závislosti. Sundá masku spořádaného elegána a v teplákové vestě svádí oplzlým způsobem beze studu první ženu na baru. Není náhodou, že Sissina slova nahraná na záznamník poslouchá divák právě ve chvíli, kdy se mu nabízí jeden z nejerotičtějších momentů z celého snímku. Věta „nejsme špatní lidé, jen pocházíme ze špatného místa“ zazní v momentě, kdy je Brandon v největším sexuálním opojení se dvěma prostitutkami.

Nejedná se o opojení, které by se dalo hrdinovi závidět, ani voayér by si ten pohled neužil. V téměř pornografické scéně, převažuje záběr na Brendonův zotročený pohled v plně dovršené a uspokojené závislosti, která se možná zrodila dávno na onom „špatném místě“ stejně jako zavazující vztah k Sissi.

Závěrem

McQeen se nemusí stydět za otřelé modré zátiší podbarvené vážnou hudbou, protože nabízí originální pojetí lidského neštěstí s nezaměnitelným hereckým výkonem Michaela Fassebendera.